Martin Skřivánek - Loucký klášter
Projekt scénické fotografie "Loucký klášter" byl vytvořen na jaře 2024 v prostoru premonstráckého kláštera ve znojemské městské části Louka, který byl založen v roce 1190. Vznikl za podpory společnosti Czech Art Photo a města Znojmo, které propůjčilo objekt k realizaci projektu.
Výstavní kolekce 130 fotografií formátu 50x70 cm
Loucký klášter
je premonstrátský klášter ve znojemské městské části Louka, který byl založen roku 1190 přemyslovským knížetem Konrádem Otou(syn Konráda Znojemského) a jeho matkou Marií. Byl jedním z významných klášterů ve střední Evropě a jedním z největších klášterů v ČR, i když celý jeho komplex nebyl nikdy dostavěn. V současnosti se jedná o historickou památku, kterou vlastní město a v roce 2017 byl prohlášen národní kulturní památkou České republiky.
Během válek měl Loucký klášter obzvlášť nejisté osudy. Stál mimo opevněný areál města Znojma a navíc byl postaven vedle důležité komunikace z Vídně do Znojma. Obdobně na tom byly i klášterní statky, které byly rozptýlené po okolí. Roku 1242 byl klášter vypleněn rakouským vévodou Friedrichem. Poté byl klášter vypleněn nejspíš Rudolfovým vojskem po bitvě na Moravském poli v srpnu 1278, protože dalšího roku (1279) dal Rudolf, již jako správce Moravy, louckým premonstrátům náhradu za škody.
Nejhorší vyplenění kláštera, již zmiňované, čekalo premonstráty za husitských válek. Dne 12. listopadu 1425 dobyli husité klášter, jeho budovy poničili a zapálili, dokonce i s mnichy, kterým se nepodařilo uniknout. Husité tu řádili tři dny a byly poničeny klášterní budovy, kaple, stáje, refektář, dormitář a další místnosti. Taktéž byly ničeny obrazy, sochy, zahrady kláštera a bohužel byla pobořena i klášterní knihovna s archivem. Naštěstí se velká část listin, dokumentů a knih dochovala.
V roce 1425 táhla husitská vojska pod vedením Zikmunda Korybutoviče a Bohuslava ze Švamberka na jižní Moravu. Snažila se dobýt město Znojmo, což se jim ani po dvoutýdenním obležení nepodařilo. Poté se vojsko přesunulo k Louckému klášteru. Klášter se podařilo dobýt zpět v roce 1426 a vrátili se do něj kanovníci, kteří běsnění husitů přežili.
Získání kláštera zpět na husitech se povedlo v roce 1426 a duchovní chod kláštera se poměrně rychle obnovil. Nová výstavba a rekonstrukce kláštera započala okolo roku 1450, datum není přesně zaznamenáno, novější literatura uvádí rok 1444.
Další katastrofy zažil klášter v průběhu třicetileté války. V roce 1634 klášter postihla povodeň, a proto téhož roku musela být opravována hospodářská stavení. V březnu 1642 zničili Švédové klášterní budovy a v roce 1645 se do kláštera vrátili, jelikož toho roku neúspěšně obléhali město Brno. V Louce byl zajat císařský krajský hejtman znojemský a jihlavský. Mimo jiné se v klášteře ubytoval švédský vojevůdce Torstenson. Klášter byl vypleněn, dále byl nucen zaplatit válečnou kontribuci a tak se stalo, že se zadlužil. V roce 1742 byl klášter obsazen Prusy. Probíhaly války o Slezsko a Prusové obsadili Znojmo i Loucký klášter. Loucký klášter musel zásobovat vínem a potravinami pruského krále Bedřicha II., který byl ubytovaný právě ve Znojmě. Klášter nebyl schopen plnit finanční požadavky Prusů, a proto byli zajati významní členové kláštera.
Dne 29. července 1784 byl klášter zrušen císařským nařízením Josefa II. V té době měl klášter 96 kanovníků. Z konventu se stala vojenská kasárna a při klášterním kostele byla zřízena fara. Po 18 letech byly kasárny zrušeny a Loucký klášter sloužil jako továrna na tabák. Klášterní statky byly ve státní správě a postupně byly odprodávány.
Roku 1827 loucké panství koupila rodina Liebenbergova, což byla vídeňská bankéřská rodina. Tato rodina upravila budovy Louckého kláštera na své sídlo, které je nazýváno Novým zámkem. Dále upravila část staršího hradu pro správní účely, který byl nazýván jako Starý zámek. Zbylé části koupili ostatní zájemci.
V roce 1851 byl komplex prodán státu. Dočasně byla v budově kláštera vojenská akademie a později opět kasárna. Byl zbořen tzv. Starý zámek a vybudována budova pro důstojníky. Vzhled Louckého kláštera se tak změnil. Nejstarší část budov kláštera sloužila jako škola. Velký mlýn pod klášterem sloužil jako administrativní budova. V roce 1969 byla stržena barokní brána. Vojáci opustili Loucký klášter roku 1993. Zřízení vojenské kasárny se stalo pro klášter osudným, znamenalo pro něj obrovskou devastaci.