Renáta Veselská

 Renáta Veselská – fotím lidi

Když jsem byla malá, zajímaly mě především obrázkové knihy. Vydržela jsem si je hodiny prohlížet a zkoumat. To byla asi první indicie, že mě v životě bude bavit pozorovat, zachycovat, fotit. Neměla jsem však ve své blízkosti nikoho, kdo by mě nasměroval. I mně samotné došla tato souvislost až o spoustu let později. Druhým stěžejním momentem v mém životě bylo vyfocení vážky taťkovým foťákem. Když jsem vyzvedla snímek z fotolabu, pocítila jsem obrovské naplnění a radost. Nemohla jsem se vynadívat na to, jak je vážka krásná, jaké blaho mi způsobují barvy na snímku a jak jsem šťastná, že jsem ji vyfotila a mohu se na ní dívat stále, i když ona už je Bůh ví kde. Tím jsem přijala fotografování jako nezbytnou součást svého života.

V té době byla cesta od zmáčknutí spouště po fotografii v ruce nesmírně dlouhá. Nafotíte na kinofilm, nevíte, jak dobře, odnesete film do fotolabu (vyvolávání fotek doma mne minulo úplně) a čekáte na výsledek. Nic pro mě. S příchodem digitálu, kdy vidíte na displeji výsledek okamžitě, mi bylo jasné, že tohle už je přesně pro mě. Jako většina nadšenců jsem začala fotit všechno, protože se mi všechno zdálo krásné a hodné zachycení. Počítač se plnil snímky a já záhy pochopila, že nezvládnu být odborník na focení všeho a tudy cesta nevede.

Absolvovala jsem obor fotografie na Lidové konzervatoři v Ostravě, začala se účastnit fotografických workshopů a postupně ve mně vykrystalizovalo téma lidi. Lidské tělo mi přijde jako dokonalost sama a pokud se mi podaří člověka zachytit v zajímavém světle a situaci, tak je to pro mě nejvíc.

V posledních letech se nejvíce soustředím právě na focení lidí. Není důležité, zda je fotka reportážní nebo portrétní. Baví mě člověk v hledáčku všeobecně.

Výstavy:

2015 Dvanáct tváří Luny – cyklus fotografií spjatých s příběhem o příchodu ženy na Zem vystaveno ve výstavních prostorách Ostravy (Cukrárna Jindřiška, lezecká stěna Dolní oblast, Krevní centrum)

2023 Poslední host – cyklus fotografií vytvořený s fotografkou Kateřinou Skalíkovou o místech, která sehrála roli v lidských životech a nyní již odcházejí ze světa. Vystaveno ve výstavních prostorách městských knihoven Frýdku-Místku a Opavy.