Petr Knický

Fotografie, respektive zachycení momentu, nálady, atmosféry…mne fascinovalo od mládí. Blíže jsem se k tomu dostal v USA, kde jsem strávil víc jak pět let a měl možnost si pořídit první vybavení. 

Začínal jsem asi jako většina - momentky, street, příroda, rodina, kamarádi, kde jsem se snažil zachytit jejich přirozenost, tedy s delším sklem, tak že, nevěděli že jsou focený objekt. Jejich následné reakce a ohlasy po shlédnutí fotek mne většinou těšily a dodávaly odvahu fotit víc i z blízka. 

Tak jsem se asi propracoval k portrétu a následně k aktu, kde mám raději ponechaný prostor pro fantazii, tedy že nahota je naznačená, patrná, ale ne přímo zobrazená. 

Fotím černobíle, fotky neretušuji, až na občasný ořez, případně doladění expozice ani nijak neupravuji.